Tajemné dějiny

Ve čtvrtek 8. prosince 1966 se v Egejském moři převrátil a potopil námořní trajekt Heraklion, což mělo za následek smrt více než 200 lidí. Tragédie dodnes zůstává největší námořní katastrofou v dějinách Řecka.

Přelom 19. a 20. století byl v zemích Rakouska-Uherska poznamenán velkou vystěhovaleckou vlnou do Spojených států amerických, v nichž mnozí Češi i Slováci viděli slibnou zemi neomezených příležitostí. Zajímal je zejména prudce se rozvíjející důlní průmysl, protože s havířskou prací měli spoustu zkušeností. V prosinci roku 1907 však tento překotný rozvoj hornictví vyvrcholil sérií děsivých katastrof se stovkami mrtvých.

Jsem Anděl, který chodil do školy k Satanovi. Někteří mi říkají, že jsem schizofrenik nebo dokonce Hitler nebo jiné hrozné věci. To je v pořádku. Zmíněné věty pronášel po svém zatčení ukrajinský sériový vrah Anatolij Onoprienko, který v letech 1989 až 1995 zavraždil na různých místech nejméně 52 lidí. Právě délka a děsivá „efektivita“ jeho vražedného řádění dovedla ukrajinské novináře k tomu, že mu začali říkat Terminátor.

Atentát sedmnáctiletého polsko-německého židovského mladíka Herschela Feibela Grynszpana na německého legačního sekretáře Ernsta vom Ratha, kterého Grynszpan zastřelil na německém velvyslanectví v Paříži 7. listopadu 1938, posloužil nacistům jako vítaná záminka pro rozsáhlý protižidovský pogrom. Podle rozbitého skla ze židovských obchodů získala tato akce jméno Křišťálová noc.

Stále více českých oken a zahrádek zdobí v čase kolem svátku Všech svatých a Dušiček strašidelně vyřezávaná dýně. Její rostoucí popularita se ne každému líbí, někteří ji považují za novodobý importovaný zvyk a další známku komercionalizace tradičních českých slavností. Tito kritici ale nemají tak docela pravdu. Zvyk vyřezávat z dýní hrůzné a groteskní obličeje sahá v Čechách a na Moravě až do 19. století.