Podcast pro soudobé dějiny

Velké dějiny se neodehrávají jen v centrech politické moci. Mikrohistorie ukazuje, jak zásadní historické zvraty prožívali obyčejní lidé na periferii státu. Co nám příběh mnohojazyčného Nižného Medzeva a učitele Oldřicha Taufera prozradí o loajalitě, soužití i proměnách každodenního života ve 20. století? Hostkou epizody je historička Tereza Juhászová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Štěpán Svoboda // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:29: Učitel Oldřich Taufer a šíření slovanského jazyka na Slovensku po vzniku ČSR
03:03: Mnohonárodnostní Nižný Medzev (území bývalého Uherského království)
04:50: Vznik Československa očima mnohonárodnostních území
07:03: Taufer a propagace Československa
12:16: Taufer a jeho loajalita k jeho “úkolu“
15:05: Učebnicová aféra a makropolitický vývoj
19:40: Taufer a jeho propuštění po vzniku Slovenského štátu
23:54: Taufer, poválečný návrat na Slovensko a křivdy
28:15: Nižný Medzev za komunismu – makropolitické zvraty na periferii
31:38: Taufer po převratu
34:18: Výzkum, práce s archivy, vzpomínky pamětníků

Ostrava už dávno není jen městem dolů a hutí. Vedle průmyslového dědictví ji dnes tvoří také univerzity, hudební festivaly a rozsáhlá proměna veřejného prostoru. Jak se proměňuje identita Ostravy? Co spojuje generaci bývalých horníků s dnešními mladými lidmi? A zůstává tvrdá práce stále jednou z nejdůležitějších hodnot regionu? O tom se budeme bavit s hostkami z Ostravské univerzity historičkou Andreou Pokludovou a socioložkou Nikol Horákovou Hirschlerovou.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:39: Jaká je dnešní Ostrava?
6:26: Výzvy současné Ostravy
9:02: Vzestup poválečné Ostravy
13:48: Horníci, dřina a komunismus
25:31: Útlum těžby po roce 1989
32:48: Jak se horníci vyrovnali se změnami?
39:08: Vytratí se tvrdá práce z regionu?
48:18: Outro

Queer historie holokaustu dlouho zůstávala bílým místem historického výzkumu. Často proto, že byla z paměti i archivů vědomě i nevědomě vytěsňována. Kniha "Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust" historičky Anny Hájkové se to snaží změnit. V této epizodě se budeme věnovat tomu, proč queer zkušenost přeživších holokaustu byla tak dlouho skrytá a proč je důležité se jí věnovat.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Letos je to šest let od vypuknutí pandemie covidu-19 v Česku. Události, která během krátké doby zásadně proměnila společnost i každodenní život. Tehdy se mluvilo o zásadní civilizační změně, vzápětí ji ale překryly jiné události, například válka na Ukrajině. Tématu se věnuje nová kniha Mezi solidaritou a zklamáním, která zachycuje, jak pandemií prožívala česká společnost a co po ní zůstalo, mými hosty jsou spoluautoři publikace - historik Přemysl Houda z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a sociolog Matouš Pilnáček ze Sociologického ústavu AV ČR. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Témata:
00:44: Proč pandemie covidu-19 „ze dne na den“ zmizela z veřejného prostoru
11:19: Proměna vnímání protiepidemických opatření
16:26: Pokles důvěry v instituce
18:17: Pandemie jako živná půda pro dezinformace
26:18: Polarizace společnosti
35:55: Co si odnést z pandemie
39:01: Outro

Smrt Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1953 znamenala konec jedné éry. Československo však čekalo období postupných a často nenápadných změn. Jak se žilo lidem na přelomu 50. a 60. let v době takzvaného poststalinismu? A jak se naučili v režimu fungovat? Hosty epizody jsou historici z Akademie věd ČR, Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny a Jan Mervart z Filosofického ústavu.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:

00:32: Československo po smrti Stalina
02:09: Neudržitelnost stalinismu
05:57: Kolektivní vedení a konec kultu osobnosti
11:43: Změna režimu a dopady na běžný život
15:50: Adaptace na režim
29:07: Proč lidé neprotestovali?
35:37: Socialismus jako danost
43:51: Mýtus 60. let
51:41: Outro