Podcast pro soudobé dějiny

Političtí vězni z padesátých let se po svém propuštění ocitli ve společnosti, ve které nesměli o letech věznění mluvit. Po amnestii tak následovaly roky ticha, během kterých své traumatické zkušenosti sdíleli hlavně mezi sebou. Když se ovšem v roce 1989 otevřela veřejná diskuze, objevily se různé pohledy na to, co znamená spravedlnost a kdo má nárok na označení „politický vězeň“. A právě na tyto rozdílné perspektivy se zaměřuje 31. díl epizody Podcastu pro Soudobé dějiny s historičkou Klárou Pinerovou z ÚSD AV ČR a historikem Michalem Loučem z VHÚ.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Přes zákopy první světové války až po dnešní výrobu v Asii. Jak se za posledních sto let změnila výroba obuvi? A je dnes udržitelnější? Spolu s historiky Martin Jemelkou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Ondřejem Ševečkem (Filosofický ústav AV ČR) se bavíme o tom, proč se dřív boty opravovaly a dědily, zatímco dnes často končí na skládkách — a co to říká o společnosti, která je nosí. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata: 00:00: Intro00:42: České země jako obuvnická velmoc03:08: Úspěch Tomáše Bati05:51: Jak obuvnictví proměnila první a druhá světová válka12:37: Obuvnictví za socialismu14:58: Zánik skutečské firmy Botas a celosvětový trend23:06: Kdo vyrábí boty pro armády?28:10: Udržitelnost současného obuvnictví35:06: Konkurenceschopnost udržitelného obuvnictví40:40: Outro

Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen uchovávají paměť, ale také odhalují nerovnosti, genderové role nebo ekologické dopady. Řeč přijde na to, proč muzea stojí na křižovatce mezi hmotným a digitálním světem, jaké příběhy skrývají boty Marie Riegrové-Palacké a proč si věci zaslouží stejnou pozornost jako texty a „velké“ dějiny.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly. Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu sehrával československý exil, jak rozličně pojímal lidská práva a jak podporoval domácí opozici. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:52: Čím byl závěrečný akt Helsinek zlomový04:29: Reakce československého státu07:06: Zástupci československého exilu13:38: Přístup české a slovenské části exilu k lidským právům15:25: Role československého exilu a disentu v dodržování Helsinek18:01: Reakce Západu na československé snahy20:32: Následné schůze KBSE25:01: Československý exil v mezinárodním srovnání30:15: Outro

Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let02:39: Šikova ekonomická reforma04:06: Začátky transformace komunistické strany7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem 9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty11:32: Dubčekova kritika (Novotného)17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček 19:06: Akční program a vedoucí úloha strany23:16: Zrušení cenzury, společenské změny33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy39:36: Šlo invazi předejít?40:45: Outro