Přes zákopy první světové války až po dnešní výrobu v Asii. Jak se za posledních sto let změnila výroba obuvi? A je dnes udržitelnější? Spolu s historiky Martin Jemelkou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Ondřejem Ševečkem (Filosofický ústav AV ČR) se bavíme o tom, proč se dřív boty opravovaly a dědily, zatímco dnes často končí na skládkách — a co to říká o společnosti, která je nosí. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata: 00:00: Intro00:42: České země jako obuvnická velmoc03:08: Úspěch Tomáše Bati05:51: Jak obuvnictví proměnila první a druhá světová válka12:37: Obuvnictví za socialismu14:58: Zánik skutečské firmy Botas a celosvětový trend23:06: Kdo vyrábí boty pro armády?28:10: Udržitelnost současného obuvnictví35:06: Konkurenceschopnost udržitelného obuvnictví40:40: Outro
--------
40:56
--------
40:56
Moc předmětů. Když věci vyprávějí dějiny
Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen uchovávají paměť, ale také odhalují nerovnosti, genderové role nebo ekologické dopady. Řeč přijde na to, proč muzea stojí na křižovatce mezi hmotným a digitálním světem, jaké příběhy skrývají boty Marie Riegrové-Palacké a proč si věci zaslouží stejnou pozornost jako texty a „velké“ dějiny.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
--------
40:00
--------
40:00
Helsinský proces a role československého exilu
Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly. Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu sehrával československý exil, jak rozličně pojímal lidská práva a jak podporoval domácí opozici. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:52: Čím byl závěrečný akt Helsinek zlomový04:29: Reakce československého státu07:06: Zástupci československého exilu13:38: Přístup české a slovenské části exilu k lidským právům15:25: Role československého exilu a disentu v dodržování Helsinek18:01: Reakce Západu na československé snahy20:32: Následné schůze KBSE25:01: Československý exil v mezinárodním srovnání30:15: Outro
--------
30:48
--------
30:48
Pražské jaro: Když strana chtěla změnu
Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let02:39: Šikova ekonomická reforma04:06: Začátky transformace komunistické strany7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem 9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty11:32: Dubčekova kritika (Novotného)17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček 19:06: Akční program a vedoucí úloha strany23:16: Zrušení cenzury, společenské změny33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy39:36: Šlo invazi předejít?40:45: Outro
--------
41:29
--------
41:29
Demokracie ve stavu ohrožení – Loewensteinova teorie militantní demokracie
Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezování práv za nutnou obranu demokratického státu, proč ho fascinovalo meziválečné Československo, a jak se tento koncept promítá do současnosti.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata00:00: Intro00:38: Definice a vznik teorie militantní demokracie06:13: Reakce na fašismus a rizika teorie10:44: Inspirace předválečným Československem13:46: Teorie v poválečném Německu 20:36: Současné příklady 22:37: Loewensteinova teorie v ústavním pořádku České republiky31:52: Outro
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., spustil 10. května 2023 nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přibližuje posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplňuje tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.