Vědátor

Vědci připravili espresso při pokojové teplotě pomocí ultrazvuku. Místo klasického zahřívání využili vysokofrekvenční zvukové vlny, které pomohly rychle uvolnit aromatické látky, oleje a další složky z namleté kávy. Výsledkem byl nápoj, který se chemickým složením i chutí přiblížil běžnému espressu.
V chuťovém testu navíc běžní pijáci nedokázali spolehlivě rozlišit ultrazvukové espresso od klasické varianty připravené horkou vodou. Ultrazvuk funguje díky drobným tlakovým změnám a kavitaci, které narušují strukturu kávových částic a urychlují extrakci látek do vody.
Metoda by jednou mohla nabídnout energeticky úspornější způsob přípravy kávy a zároveň otevřít cestu k novým chutím, protože při nižší teplotě vzniká jiný poměr extrahovaných látek. Zatím ale jde hlavně o laboratorní experiment, nikoli o technologii připravenou nahradit espresso kávovary v kavárnách.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Mucholapka podivná dokáže sevřít kořist během zlomku sekundy, ale přesný motor tohoto pohybu zůstával dlouho nejasný. Nový výzkum ukazuje, že past se nezavírá díky rychlému přesunu vody mezi buňkami, jak se dříve předpokládalo. Klíčovou roli hraje prudká změna mechanických vlastností buněčných stěn.
Po podráždění citlivých chloupků změknou přibližně během jedné sekundy buněčné stěny na vnější straně pasti. Tím se uvolní elastická energie, která byla předem uložená v zakřiveném listu, a past náhle přeskočí z otevřeného do zavřeného tvaru. Jde o nejrychlejší dosud zaznamenanou změnu tuhosti buněčných stěn u rostlin.
Mechanismus připomíná obrácený deštník nebo pružinu, která se nejprve pomalu napne a potom náhle přeskočí. Objev nejen vysvětluje, jak mucholapka louská mušky, ale může inspirovat také vývoj rychlých měkkých robotů a zařízení poháněných změnou tuhosti materiálu místo motorů a hydrauliky.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Nové objevy kosmické rázu i nové obědy komického rázu přinesl nový Týden ve vědě! Povíme si o milníku ve šmírování exoplanet, tipu & triku jak umřít později nebo se zbičujeme tím, že i pod narkózou mozek zřejmě stále funguje. Jedno letní téma vedle druhého!

Umělá inteligence může zrychlit práci, ale zároveň oslabovat schopnosti, které na ni postupně přenášíme. Studie mezi lékaři ukázala, že po zavedení AI asistence při kolonoskopiích klesla jejich úspěšnost při samostatném hledání přednádorových útvarů z 28 na 22 %. Výzkum byl observační, takže sám o sobě nedokazuje, že pokles způsobila výhradně AI, upozorňuje ale na reálné riziko ztráty odborných dovedností.
Podobný problém se objevuje u programátorů. Experimenty naznačují, že lidé s pomocí AI sice mohou rychleji vytvářet kód, ale někdy mu následně hůře rozumějí a méně si osvojují nové postupy. V jednom randomizovaném výzkumu se proto měřilo nejen splnění programovacího úkolu, ale také to, zda vývojáři skutečně chápali kód, který s asistencí AI napsali.
Neznamená to, že AI automaticky ničí lidský mozek nebo že ji máme přestat používat. Rizikem je především dlouhodobé nekritické delegování celého přemýšlení na nástroj – takzvané kognitivní odkládání. Řešením může být střídání práce s AI a bez ní, kontrola jejích výsledků a pravidelné procvičování základních dovedností, aby se z pomocníka nestala berlička, bez které už úkol nezvládneme.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Vědci možná vytvořili dosud nejpokročilejší umělou buňku sestavenou „od nuly“. Tým Kate Adamaly a Aarona Engelharta z University of Minnesota představil systém SpudCell, který vznikl z přesně definovaných neživých chemických komponent, nikoli úpravou již existujícího organismu. Obsahuje lipidovou membránu, desítky enzymů a syntetický genom o velikosti přibližně 90 tisíc párů bází.SpudCell dokáže číst genetickou informaci, vyrábět některé bílkoviny, přijímat materiál z okolí, růst, replikovat svůj genom a následně se rozdělit. Výzkumníci tvrdí, že tím napodobili kompletní buněčný cyklus v systému vytvořeném z chemických součástek. Buňka však stále potřebuje velmi bohaté laboratorní prostředí a nedokáže si sama vyrábět například energii nebo ribozomy.Oznámení proto zatím neznamená, že lidstvo vytvořilo plnohodnotný nový živý organismus. Výsledky byly zveřejněny pouze jako preprint a dosud neprošly nezávislým odborným posouzením. Pokud je ale další laboratoře potvrdí, SpudCell může být významným krokem k pochopení minimálních podmínek života i k vývoji programovatelných buněčných systémů pro výrobu léčiv, chemikálií nebo nových materiálů.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor