Vědátor

Konečně přišel čas na pravidelnou dávku optimistických zpráv o… ehm, návratu jaderných zbraní, spiknutí umělých inteligencí nebo třeba smrtících chemikáliích! To byl předminulý Týden ve vědě plný doomerismu, který jsme klasické pondělí nestihli, alébrž se JaRon nestihl vrátit ze Stockholmu. Dáme si tak DVOJtýden ve Vědě, i s náloží z minulého týdne, z něhož probereme počátek vesmíru i zrychlení oteplování – a doporučení, kdy se nejlépe „poprat” se svou drahou polovičkou! Tedy objevy šokantní i užitečné!

Slejvák objevů nás čekal v minulém týdnu! Poznali jsme víc o long covidu, našli možná silný důkaz pro vulkanismus Venuše, anebo třeba zjistili, že jsme mohli předloni zažít naživo něco jako Apollo 13!

Antibiotika míří do Valhally – a studentka mikrobiologie Anna Mansfeldová z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové nám popíše víc o tom, jak to řešit jinými metodami, než jen antibiotiky! Krom svého výzkumu měla totiž na tohle téma i výstup v rámci popularizační soutěže FameLab!

Biodiverzita mizí rychleji, než ji stíháme mapovat — a právě tady nastupuje citizen science. Hostem je Mgr. Stanislav Ožana, Ph.D. z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který se věnuje ekologii, entomologii a výzkumu vážek (Odonata) v rámci týmu ODOLAB.V rozhovoru řešíme, jak se dnes dělá moderní ekologie, proč jsou vážky skvělý indikátor stavu přírody, jak se sbírají data v terénu a co se dá zjistit z pozorování veřejnosti. Probereme i to, jak funguje věda mimo laboratoř — v mokřadech, rybnících, lužních lesích a krajině, která se mění před očima.

Nekonečný leden je za námi! Odměňte se některými pozitivnějšími zprávami stran nápadů k léčbě rakoviny, historie dřevnictví i spánku bez mozku… Stejně jako některými zprávami z lehce dystopičtějšího ranku, jak se sluší a patří na 20. léta 21. století!