Vědátor

Antibiotika míří do Valhally – a studentka mikrobiologie Anna Mansfeldová z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové nám popíše víc o tom, jak to řešit jinými metodami, než jen antibiotiky! Krom svého výzkumu měla totiž na tohle téma i výstup v rámci popularizační soutěže FameLab!

Biodiverzita mizí rychleji, než ji stíháme mapovat — a právě tady nastupuje citizen science. Hostem je Mgr. Stanislav Ožana, Ph.D. z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který se věnuje ekologii, entomologii a výzkumu vážek (Odonata) v rámci týmu ODOLAB.V rozhovoru řešíme, jak se dnes dělá moderní ekologie, proč jsou vážky skvělý indikátor stavu přírody, jak se sbírají data v terénu a co se dá zjistit z pozorování veřejnosti. Probereme i to, jak funguje věda mimo laboratoř — v mokřadech, rybnících, lužních lesích a krajině, která se mění před očima.

Nekonečný leden je za námi! Odměňte se některými pozitivnějšími zprávami stran nápadů k léčbě rakoviny, historie dřevnictví i spánku bez mozku… Stejně jako některými zprávami z lehce dystopičtějšího ranku, jak se sluší a patří na 20. léta 21. století!

Máme za sebou 568. týden tohoto roku (aspoň mentálně) a s ním přichází i další příval novinek! Od prospěšných bakterek přes dobré zprávy z Marsu až po motivaci k čištění zubů je tu další porce objevů, kterými si můžete mírně zvýšit dopamin!O tom všem a dalších vědeckých novinkách JaRonus I. a Ladislavus II.

Sucho, láva a epidemie se na vás řítí v novém týdnu ve vědě – jak se ostatně sluší na jinými podobnými zprávami bohatý rok 2026!

⁠Američané čím dál víc věří, že nás navštívili mimozemšťané⁠. Nové průzkumy ukazují, že téměř polovina Američanů si dnes myslí, že mimozemšťané Zemi skutečně navštívili – a dramaticky ubývá těch, kteří si „nejsou jistí“. Důvody nejsou jednoduché ani jednorozměrné.

⁠Nedostatek vody v Íránu zhoršily paradoxně i přehrady⁠. Írán čelí jedné z nejvážnějších vodních krizí v moderní historii, vyvolané kombinací dlouhodobého sucha, rekordně nízkého srážkového úhrnu a špatného řízení vodních zdrojů.

⁠Evoluční rekvalifikace – řasinkový gen získal novou funkci⁠. Původní gen pro „pohyb” se u nepohyblivých buněk stal šéfem jiného buněčného úkonu.

⁠Europa možná není tak živá, jak jsme doufali⁠. Nový model naznačuje, že Europě chybí významná geologická aktivita na dně oceánu. Bez ní si lze výrazně hůř představit, že pod ledovou krustou existují život…

⁠Česko patří mezi rekordmany v neočkování proti chřipce⁠. Virus chřipky nám hackuje buňky a u toho rychle mutuje. Přestože jsme vynalezli geniální protichřipkovou zbraň, moc ji nevyužíváme – v Česku se proti chřipce očkovuje jen 7 % lidí, ať se vakcína do kmene trefé či nikoliv… 

⁠Život kolonizuje i lávu, co sotva vychladla⁠. Stačí hodiny až dny a bakterie kolonizují horninu sterilizovanou sopečnými teplotami. Ukazuje to tzv. primární sukcesi v reálném čase.