Vědátor

Jak potvrdí každý insomniak, spánek je považován za nenahraditelný. Studie na myších ale fčil ukázala, že alespoň některé jeho účinky by mohlo být možné vyvolat i bez usnutí. Vědcům se podařilo u bdělých myší navodit mozkovou aktivitu připomínající hluboký spánek – a to jen v části mozku...
Po této stimulaci vykazovala cílená oblast známky odpočinku a biočichové si zároveň vedly líp v paměťových úlohách (než ti, co nedostali stimulaci). Výsledky ergo podporují myšlenku, že mozek nemusí odpočívat vždy celý najednou. Některé jeho okruhy mohou krátkodobě přecházet do „spánkového režimu“, zatímco zbytek organismu zůstává vzhůru!
Neznamená to ale, že bychom brzy nahradili osm hodin spánku jedním tlačítkem. Výzkum proběhl pouze na spešl upravených myších a spánek plní v těle mnoho dalších funkcí – od regulace hormonů přes imunitu až po obnovu metabolismu. I tak jde ale o fascinující krok k pochopení toho, proč vlastně spíme a zda lze některé výhody spánku jednou využít i jiným způsobem – třeba právě pro ty nespáče...

Autonomní drony možná poprvé zabily lidské vojáky bez přímého řízení operátorem! Ukrajinský výrobce dronů tvrdí, že při jednorázovém bojovém testu AI řízené stroje samostatně vyhledaly a zasáhly cíle na bojišti. Pokud se tvrzení potvrdí, šlo by o milník ve vývoji moderní války!
Klíčový rozdíl není v tom, že dron zabil člověka – to se ve válkách děje už roky. Zásadní je ovšem otázka, zda to poslední rozhodnutí o výběru a zásahu cíle skutečně provedl algoritmus bez člověka v rozhodovací smyčce. Právě tahle hranice stojí v centru debat o autonomních zbraních, odpovědnosti a pravidlech války...
Zatím jde ovšem jen o tvrzení z ukrajinského obranného průmyslu, nikoli o nezávisle ověřený a detailně zdokumentovaný případ. Nicméně – těžko za současné situace čekat oznámení ukrajinské armády podobného rázu. Ergo to především ukazuje směr, kterým se bojiště rychle posouvá: drony, AI rozpoznávání cílů, elektronická válka a zbraně schopné fungovat i bez spojení s operátorem se stávají realitou.
Budoucnost války tak možná nebude jen bezpilotní, ale stále víc i autonomní...
Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Evropu zasáhla mimořádná vlna veder a Česko zažilo jedny z nejvyšších teplot ve své historii. Na některých místech padly rekordy o více než 1 °C a teplota překročila 40 °C. Podobné extrémy se objevily i v dalších evropských zemích, kde vedra způsobovala zdravotní komplikace, požáry i narušení dopravy.Jedna horká vlna sama o sobě samože nedokazuje změnu klimatu. Klimatologové ale upozorňují, že globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných extrémních událostí. To znamená, že rekordní vedra přicházejí častěji, trvají déle a zasahují větší území než v minulosti.Podle meteorologických modelů navíc nemusí být tato epizoda poslední. Už nyní se sleduje možnost další vlny horka v následujících týdnech. Vedle sledování rekordů je proto důležité myslet i na praktická opatření – dostatek tekutin, omezení pobytu na přímém slunci a ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

3D tisk už dávno nevyrábí jen malé plastové modely. Australská technologie ASCEND proměnila klasický věžový jeřáb v obří robotickou betonovou 3D tiskárnu, která by jednou mohla automaticky stavět celé vícepodlažní budovy vysoké až kolem 100 metrů.Na rozdíl od dosavadních stavebních 3D tiskáren není zařízení omezené velikostí vlastní konstrukce. Využívá běžný stavební jeřáb, jehož rameno přesně nanáší vrstvy speciálního betonu podle digitálního modelu. To by mohlo výrazně urychlit výstavbu, snížit spotřebu materiálu i potřebu manuální práce na stavbě.Technologie je zatím ve fázi vývoje a čeká ji řada praktických zkoušek. Pokud se ale osvědčí, mohla by změnit způsob, jakým vznikají velké budovy. Budoucí staveniště tak možná nebudou plná zedníků s cihlami, ale robotických jeřábů, které budou domy doslova tisknout vrstvu po vrstvě.Pokud by se tato možnost potvrdila, šlo by o jednu z největších změn ve fyzice od objevu samotné temné energie koncem 90. let. Kosmologové by museli přehodnotit část současného modelu vesmíru a možná hledat úplně nové vysvětlení jeho vývoje. Zatím jsme ale ve fázi opatrného vzrušení – data jsou zajímavá, ale na revoluci je ještě brzy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Vývoj počítačových čipů se už desítky let řídí jednoduchým pravidlem: tranzistory jsou stále menší. Jenže fyzikální limity se rychle blíží. Nová technologie proto nabízí jinou cestu – místo dalšího zmenšování začne čipy skládat do třetího rozměru.Vědci vyvinuli metodu, která umožňuje vrstvit křemíkové struktury přímo na sebe. Díky tomu lze na stejnou plochu umístit více tranzistorů, zkrátit vzdálenosti mezi nimi a zvýšit výkon i energetickou efektivitu. Čipy tak mohou růst „do výšky“, podobně jako se z měst plných nízkých domů stávají města plná mrakodrapů.Technologie je zatím v rané fázi, ale mohla by pomoci prodloužit éru rychlejších procesorů i poté, co klasické zmenšování tranzistorů narazí na své fyzikální limity. Budoucnost výpočetní techniky tak možná nebude spočívat v menších součástkách, ale v chytřejším využití prostoru.Pokud by se tato možnost potvrdila, šlo by o jednu z největších změn ve fyzice od objevu samotné temné energie koncem 90. let. Kosmologové by museli přehodnotit část současného modelu vesmíru a možná hledat úplně nové vysvětlení jeho vývoje. Zatím jsme ale ve fázi opatrného vzrušení – data jsou zajímavá, ale na revoluci je ještě brzy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor