Vědátor

Umělá inteligence (nějak) mění trh práce a (prý) nejvíce ohrožuje profese založené na rutinních digitálních úkolech. Odborníci (nejen) proto doporučují nesoutěžit s AI v činnostech, které dokáže provádět rychleji a levněji, ale vytvářet neobvyklé kombinace schopností, jež propojují technické znalosti s lidským úsudkem, kreativitou nebo zkušeností z konkrétního oboru...Cennější mohou být zejména dovednosti, které stroje zatím zvládají obtížně: práce s lidmi, empatie, vyjednávání, vedení týmů, řešení nepředvídatelných situací nebo manuální činnosti v proměnlivém prostředí. Výhodu může získat například programátor, který dobře rozumí zákazníkům, řemeslník schopný využívat digitální nástroje nebo lékař, který kombinuje práci s AI s kvalitní komunikací s pacienty!Vedle schopností roste také význam osobní reputace a unikátního profesního brandu. Nestačí pouze umět používat stejné AI nástroje jako všichni ostatní. Důležitější může být důvěryhodnost, vlastní styl, síť kontaktů a jasná odpověď na otázku, proč by si klient nebo zaměstnavatel měl vybrat právě konkrétního člověka. Anebo lze taky doufat, že nás spasí nová hospodářská krize...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Až Slunce přibližně za pět miliard let spotřebuje vodík ve svém jádru, začne se měnit v červeného obra a dramaticky zvětší svůj objem. Merkur a Venuše budou téměř jistě pohlceny, osud Země ale zůstává nejistý. Nové modelování naznačuje, že naše planeta by mohla rozpínajícímu se Slunci nakonec uniknout.
Rozhodující bude souboj dvou procesů. Sluneční slapové síly budou Zemi přitahovat dovnitř, zatímco ztráta hmoty hvězdnými větry oslabí gravitaci Slunce a posune zemskou oběžnou dráhu směrem ven. Podle aktualizovaných výpočtů mohou být slapové účinky slabší, než předpokládaly starší modely, takže Země může přežít obě obří fáze vývoje Slunce.
Jistotu ale zatím nemáme, protože výsledek silně závisí na rychlosti úbytku sluneční hmoty a na obtížně modelovatelném chování nitra stárnoucí hvězdy. Ani případné přežití planety by navíc nezachránilo život: rostoucí zářivost Slunce pravděpodobně učiní Zemi neobyvatelnou už zhruba za miliardu let. Přežila by tedy možná planeta, nikoli její dnešní biosféra.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Vědci připravili espresso při pokojové teplotě pomocí ultrazvuku. Místo klasického zahřívání využili vysokofrekvenční zvukové vlny, které pomohly rychle uvolnit aromatické látky, oleje a další složky z namleté kávy. Výsledkem byl nápoj, který se chemickým složením i chutí přiblížil běžnému espressu.
V chuťovém testu navíc běžní pijáci nedokázali spolehlivě rozlišit ultrazvukové espresso od klasické varianty připravené horkou vodou. Ultrazvuk funguje díky drobným tlakovým změnám a kavitaci, které narušují strukturu kávových částic a urychlují extrakci látek do vody.
Metoda by jednou mohla nabídnout energeticky úspornější způsob přípravy kávy a zároveň otevřít cestu k novým chutím, protože při nižší teplotě vzniká jiný poměr extrahovaných látek. Zatím ale jde hlavně o laboratorní experiment, nikoli o technologii připravenou nahradit espresso kávovary v kavárnách.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Mucholapka podivná dokáže sevřít kořist během zlomku sekundy, ale přesný motor tohoto pohybu zůstával dlouho nejasný. Nový výzkum ukazuje, že past se nezavírá díky rychlému přesunu vody mezi buňkami, jak se dříve předpokládalo. Klíčovou roli hraje prudká změna mechanických vlastností buněčných stěn.
Po podráždění citlivých chloupků změknou přibližně během jedné sekundy buněčné stěny na vnější straně pasti. Tím se uvolní elastická energie, která byla předem uložená v zakřiveném listu, a past náhle přeskočí z otevřeného do zavřeného tvaru. Jde o nejrychlejší dosud zaznamenanou změnu tuhosti buněčných stěn u rostlin.
Mechanismus připomíná obrácený deštník nebo pružinu, která se nejprve pomalu napne a potom náhle přeskočí. Objev nejen vysvětluje, jak mucholapka louská mušky, ale může inspirovat také vývoj rychlých měkkých robotů a zařízení poháněných změnou tuhosti materiálu místo motorů a hydrauliky.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Nové objevy kosmické rázu i nové obědy komického rázu přinesl nový Týden ve vědě! Povíme si o milníku ve šmírování exoplanet, tipu & triku jak umřít později nebo se zbičujeme tím, že i pod narkózou mozek zřejmě stále funguje. Jedno letní téma vedle druhého!