Vědátor

Doporučení zdravotnických organizací říkají, že bychom měli zvládnout alespoň 150 minut středně intenzivního pohybu týdně. Nový výzkum ale naznačuje, že pokud jde o ochranu srdce, jde spíš o minimum než o ideální cíl...
Vědci zjistili, že nejvýraznější pokles rizika kardiovaskulárních onemocnění se objevoval až u lidí, kteří se hýbali přibližně 560 až 610 minut týdně. To odpovídá asi 80 až 90 minutám pohybu denně. Výhody se přitom netýkaly jen vrcholových sportovců, ale běžných aktivit jako rychlá chůze, běh, cyklistika nebo plavání.Dobrou zprávou je, že každá dávka pohybu pomáhá.
Doporučených 150 minut týdně stále přináší významné zdravotní benefity. Studie však připomíná, že lidské tělo vznikalo pro mnohem aktivnější životní styl, než jaký většina z nás vede dnes. Srdce tak možná chce víc pohybu, než mu obvykle dopřáváme...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Když byl v Alpách objeven slavný ledový muž Ötzi, vědci získali jedinečné okno do života doby měděné. Nová studie ale naznačuje něco ještě překvapivějšího: některé mikroorganismy uvnitř jeho těla možná přežily více než 5 000 let v jakémsi biologickém „spánku“!
Výzkumníci identifikovali kvasinky, které byly po rozmrazení mumie stále biologicky aktivní. Extrémní chlad, sucho a stabilní podmínky v ledovci mohly vytvořit prostředí, které mikroorganismům umožnilo přečkat tisíciletí. Nejde o oživení mrtvého organismu, ale o přežití mikrobů, kteří dokážou dlouhodobě přečkávat nepříznivé podmínky...
Objev je zajímavý nejen pro archeologii, ale i pro astrobiologii. Pokud mohou některé mikroorganismy přežít tisíce let zamrzlé v ledu na Zemi, podobné mechanismy by mohly fungovat i na Marsu, Europě nebo dalších ledových světech Sluneční soustavy. Ötzi tak možná nepomáhá jen poznávat minulost lidstva, ale i hledat život ve vesmíru!Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Hurá do 2. týdnu Mistrovství světa ve fotbale s okem vědy a techniky. Ale probereme i AI pozitivně či ustrašeně, Fyziku dalekého kosmu a léčení Žloutenky B. To vše s vědeckým redaktor ČT Jardou Zoulou.

Neptunův měsíc Nereid patří mezi nejpodivnější objekty Sluneční soustavy. Obíhá po velmi protáhlé dráze a dlouho nebylo jasné, jak se na ni dostal. Nová studie ale naznačuje, že může být posledním přeživším z původní soustavy měsíců, která obíhala Neptun před miliardami let.Podle astronomů mohlo vše změnit zachycení Tritonu, největšího měsíce Neptunu. Triton pravděpodobně vznikl jinde a byl gravitačně „uloven“ z Kuiperova pásu. Taková událost by ale znamenala obrovský gravitační chaos. Původní měsíce mohly být vyvrženy do vesmíru, rozbity při srážkách nebo vrženy na nové dráhy.Nereid tak možná představuje fosilii dávné kosmické katastrofy. Pokud je tato hypotéza správná, díváme se na posledního člena zaniklé rodiny měsíců, která existovala ještě před příchodem Tritonu. Studium podobných objektů pomáhá astronomům rekonstruovat dramatickou minulost planet a ukazuje, že i dnešní zdánlivě klidná Sluneční soustava bývala místem pořádné kosmické řežby.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

V tropickém Pacifiku se rýsuje návrat El Niño – jednoho z nejsilnějších přírodních klimatických jevů na Zemi. Pokud se současné předpovědi potvrdí, mohl by být tento cyklus mimořádně intenzivní, možná dokonce nejsilnější za více než století. Důsledky by přitom nebyly omezené jen na oceán, ale zasáhly by počasí po celém světě.
El Niño vzniká při neobvyklém oteplení povrchových vod v rovníkovém Pacifiku. Tím se změní proudění vzduchu a rozložení srážek na celé planetě. Některé regiony mohou zažít extrémní sucha, jiné naopak ničivé záplavy. Historicky bývá El Niño spojováno také s rekordními teplotami, požáry a výpadky zemědělské produkce.
Nejde automaticky o důkaz jisté katastrofy ani o nový jev způsobený člověkem. El Niño je přirozenou součástí klimatického systému Země. V kombinaci s probíhajícím, lidmi urychleným oteplováním planety ovšem může zesílit některé extrémy počasí. Meteorologové proto vývoj v Pacifiku sledují s mimořádnou pozorností...
Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor