Vědátor

Internetem se šíří zprávy, že „Google vypustí komáry na Floridě“. Zní to jako začátek sci-fi katastrofy, realita je ale mnohem méně dramatická. Společnost Alphabet skutečně podporuje projekt vypouštění komárů, nejde však o geneticky upravenou armádu hmyzu ani o nový experiment.

Vypouštění využívá bakterii Wolbachia, která se v biologické kontrole škůdců používá už desítky let. Když se takto infikovaní samci páří s divokými samicemi, jejich potomstvo se často nevyvine. Výsledkem je postupné snižování počtu komárů přenášejících nemoci, jako jsou dengue, zika nebo chikungunya.

Metoda byla testována v řadě zemí a cílem není vytvořit více komárů, ale naopak méně. Přestože kolem podobných projektů vznikají obavy a konspirační teorie, vědecká debata se vede hlavně o účinnosti, ekologických dopadech a nákladech. Zatím tedy nejde o začátek komářího povstání, ale o další kapitolu v dlouhé válce lidstva proti hmyzu, který zabíjí více lidí než kterýkoliv jiný živočich.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Česká republika má po desítkách let opět namířeno do vesmíru. Byla podepsána smlouva, která potvrzuje účast Aleše Svobody na misi k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2027 se stane prvním českým astronautem samostatné České republiky.Aleš Svoboda není jen symbolickou posádkou. Na palubě ISS by měl realizovat rozsáhlý soubor vědeckých experimentů připravených českými univerzitami, výzkumnými institucemi a firmami. Mise tak může přinést nové poznatky z biologie, medicíny, materiálových věd i technologií využitelných na Zemi.Pro českou vědu jde o mimořádnou příležitost navázat na odkaz Vladimíra Remka a zároveň ukázat, jak se změnil kosmický výzkum od dob Československa. Tentokrát nepůjde jen o účast na letu, ale o aktivní vědeckou misi, která může inspirovat novou generaci studentů, inženýrů i budoucích astronautů.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Transplantace dnes dokážou zachránit život, ale mají jednu velkou nevýhodu: pacienti často musí do konce života užívat imunosupresiva. Nová studie ale naznačuje, že by v některých případech mohlo být možné naučit imunitní systém přijmout transplantovaný orgán přirozeněji.
Vědci použili speciální dendritické buňky od dárce, které fungují jako jakési „učitelky“ imunity. Jejich úkolem bylo přesvědčit imunitní systém příjemce, že nový orgán není nepřítel. U části pacientů se podařilo dosáhnout dlouhodobé tolerance transplantátu s výrazně omezenou nebo dokonce nulovou potřebou imunosupresiv.
Jde zatím o malou studii a metodu nelze považovat za univerzální řešení. Pokud se však výsledky potvrdí ve větších klinických testech, mohlo by jít o jeden z největších pokroků transplantační medicíny za poslední dekády. Místo celoživotního potlačování imunity bychom ji totiž mohli jednoduše naučit, koho má nechat být.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Už jen dvakrát se dobře vyspíme – a máme tady prázdniny! Do té doby se můžete zabavit tím, že málo cvičíte, brutální minulostí Sluneční soustavy, komáry od Alphabet anebo třeba tím, že příští rok bude nejspíše hic!

Větrné elektrárny bývají často spojovány s obavami ze zhoršeného spánku, bolestí hlavy, úzkostí nebo depresí. Nová rozsáhlá studie ale naznačuje, že tyto obavy nemusí odpovídat realitě. Výzkumníci analyzovali data z více než 120 tisíc amerických domácností žijících v různých vzdálenostech od větrných turbín.Vědci sledovali ukazatele související se zdravím, včetně problémů se spánkem, psychickými obtížemi nebo nákupy léků a zdravotnických produktů. Ani po zohlednění dalších faktorů nenašli měřitelné důkazy, že by blízkost větrných elektráren vedla ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel.To samozřejmě neznamená, že nikdo nemůže být rušen hlukem nebo změnou krajiny. Studie ale naznačuje, že na úrovni celé populace nejsou negativní zdravotní dopady větrných elektráren statisticky patrné. Debata o větrné energetice tak zřejmě bude více o ekonomice, energetice a krajině než o přímých zdravotních rizicích.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor