Vědátor

Po týdenní pauze se vrací nášup vědátorských novinek v porci extra tučné jak hnanoly s tatarou na koupáku! Odpočineme si u ultrazvukového cold brew nebo poznání toho, jak funguje masožravka – ale ne na dlouho, protože v mezičase věda vytvořila umělé buňky na hranici syntetického života nebo třeba Čína poprvé otestovala kopii Falconu 9!

Proč se první zvířata vyvíjela rychlostí trakače s hnojem? Nová fosilní studie naznačuje překvapivé vysvětlení – ranní ediakarští živočichové se často rozmnožovali nepohlavně. Bez sexuálního rozmnožování ale vznikalo méně genetické variability, což mohlo zpomalovat evoluční experimentování...
Nepohlavní rozmnožování má jistě své výhody – je jednoduché, rychlé a nevyžaduje hledání partnera! Jenže zároveň omezuje promíchávání genů, konkurenci mezi jedinci i šíření nových vlastností v populaci. Navíc jde o zpětnovazební jev – pokud se takto rozmnožuje většina biomu, tlumí to selekční tlak na soutěživost, což znamená další zpomalení vývoje. Výsledkem mohla být stabilní, ale méně rozmanitá společenstva prvních mnohobuněčných organismů!Studie tak naznačuje, že sexuální rozmnožování mohlo být jedním z klíčových motorů pozdější evoluční exploze živočichů na konci ediakary až do kambrické exploze. Jakmile se genetická variabilita zvýšila, příroda získala více materiálu pro výběr, adaptace a vznik nových forem života jdou až po vás a vaší kočku...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Očkování proti rakovině... dávno existuje! Aspoň tedy proti nějaké konkrétní – a fčil jsou na to i potvrzující data. HPV očkování v Británii totiž přineslo mimořádný výsledek – studie publikovaná v The Lancet ukázala, že ve věkové skupině 20 až 24 let nebylo v Anglii mezi lety 2020 a 2024 zaznamenáno žádné úmrtí na rakovinu děložního čípku.
Klíčové je, že právě tato generace měla vysokou proočkovanost proti HPV – kolem 88 až 90 % ve věku 12 až 13 let. Výsledky podle autorů odpovídají 100% snížení úmrtnosti v této věkové skupině, byť s obvyklou statistickou nejistotou. Celkově měl anglický očkovací program do konce roku 2024 zabránit asi 200 úmrtím na rakovinu čípku.
Neznamená to, že rakovina děložního čípku už přestala existovat nebo že screening není potřeba. HPV vakcína ale ukazuje, že některé typy rakoviny lze prevencí dramaticky omezit. Pokud se podaří udržet vysokou proočkovanost a zároveň pokračovat ve screeningu, rakovina čípku se může stát jedním z prvních nádorů, které budou ve vyspělých zemích de facto (bo výjimky z pravidla budou vždy existovat...) eliminovány!Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Jak potvrdí každý insomniak, spánek je považován za nenahraditelný. Studie na myších ale fčil ukázala, že alespoň některé jeho účinky by mohlo být možné vyvolat i bez usnutí. Vědcům se podařilo u bdělých myší navodit mozkovou aktivitu připomínající hluboký spánek – a to jen v části mozku...
Po této stimulaci vykazovala cílená oblast známky odpočinku a biočichové si zároveň vedly líp v paměťových úlohách (než ti, co nedostali stimulaci). Výsledky ergo podporují myšlenku, že mozek nemusí odpočívat vždy celý najednou. Některé jeho okruhy mohou krátkodobě přecházet do „spánkového režimu“, zatímco zbytek organismu zůstává vzhůru!
Neznamená to ale, že bychom brzy nahradili osm hodin spánku jedním tlačítkem. Výzkum proběhl pouze na spešl upravených myších a spánek plní v těle mnoho dalších funkcí – od regulace hormonů přes imunitu až po obnovu metabolismu. I tak jde ale o fascinující krok k pochopení toho, proč vlastně spíme a zda lze některé výhody spánku jednou využít i jiným způsobem – třeba právě pro ty nespáče...

Autonomní drony možná poprvé zabily lidské vojáky bez přímého řízení operátorem! Ukrajinský výrobce dronů tvrdí, že při jednorázovém bojovém testu AI řízené stroje samostatně vyhledaly a zasáhly cíle na bojišti. Pokud se tvrzení potvrdí, šlo by o milník ve vývoji moderní války!
Klíčový rozdíl není v tom, že dron zabil člověka – to se ve válkách děje už roky. Zásadní je ovšem otázka, zda to poslední rozhodnutí o výběru a zásahu cíle skutečně provedl algoritmus bez člověka v rozhodovací smyčce. Právě tahle hranice stojí v centru debat o autonomních zbraních, odpovědnosti a pravidlech války...
Zatím jde ovšem jen o tvrzení z ukrajinského obranného průmyslu, nikoli o nezávisle ověřený a detailně zdokumentovaný případ. Nicméně – těžko za současné situace čekat oznámení ukrajinské armády podobného rázu. Ergo to především ukazuje směr, kterým se bojiště rychle posouvá: drony, AI rozpoznávání cílů, elektronická válka a zbraně schopné fungovat i bez spojení s operátorem se stávají realitou.
Budoucnost války tak možná nebude jen bezpilotní, ale stále víc i autonomní...
Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor