Vědátor

Rok 2025 přinesl i pozitivní vědecké zprávy. S Vendulou Lužnou a Vítem Svobodou ze Zeptej se vědce jsme probrali dvě témata, která potěší tělo i hlavu: spánek a kvantové počítače.
Vít Svoboda představuje svůj vítězný projekt soutěže Dream Chemistry Award (organizované ÚOCHB AV ČR a polským Ústavem fyzikální chemie), který míří k kvantovým počítačům fungujícím při pokojové teplotě. Pokud se podobný přístup prosadí, může výrazně zjednodušit hardware a urychlit praktické nasazení kvantových technologií.
Vendula Lužná jako chronobioložka pak uklidňuje noční sovy: pokud máme flexibilní režim, pozdní usínání samo o sobě nemusí být škodlivé. Klíčová je pravidelnost, dostatek spánku a sladění s vlastním chronotypem — ne univerzální budíček v šest.
V dnešním videu se podíváme, proč nejsou kvantové počítače jen vzdálená budoucnost a kdy se noční sova nemusí cítit provinile.

Od informací o kolapsů klasického věku Mayů přes nové vedení NASA až po potenciálně významný pokrok v léčbě Alzheimera (u myšek) nám přelom let 2025 a 2026 dal víc než jen důvody k panice!

Rok 2025 se zařadil mezi tři nejteplejší v historii měření, což znovu připomíná, jak rychle se klima mění. Zatímco data o teplotách nejsou zrovna povzbudivá, věda má i světlejší stránku: nový teleskop Vera C. Rubin Observatory, který právě vstupuje do provozu a slibuje revoluci v astronomii.S Farkym a Jiřím Dobrým jsme probrali, co tenhle unikátní teleskop dokáže — od mapování miliard galaxií přes sledování proměnné oblohy až po hledání temné hmoty, temné energie a nebezpečných asteroidů. Rubinův teleskop nebude koukat na vesmír „staticky“, ale bude ho nepřetržitě monitorovat, čímž otevře úplně nový způsob, jak oblohu studovat.V dnešním videu se podíváme, jak špatně (a dobře) na tom planeta v roce 2025 byla, proč je Vera Rubin jedním z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti a co všechno díky němu můžeme objevit.

mRNA technologie si kvůli covidové pandemii odnesla rozporuplnou pověst, ale rok 2025 jasně ukazuje, že její potenciál sahá daleko za očkování proti virům. mRNA terapeutika dnes míří i do onkologie, kde pomáhají aktivovat imunitní systém proti nádorovým buňkám nebo přímo instruují tělo k výrobě cílených léčivých proteinů.S Filipem Šlapalem z Ostravské univerzity a Ninou Kadášovou z našeho týmu biochemiků jsme rozebrali, jak mRNA léky fungují, proč dávají smysl právě v boji s rakovinou a v čem se zásadně liší od klasické chemoterapie. Ukazuje se, že mRNA není jednorázová pandemická technologie, ale univerzální platforma pro moderní medicínu.V dnešním videu se podíváme, jak mRNA terapeutika posilují imunitu, jaké typy nádorů už se testují a proč může jít o jednu z nejdůležitějších lékařských inovací posledních let.

Jak vážný je odklon USA od vědy a co to znamená pro zbytek světa? S Patrikem Kořenářem, Martinem Rotou a Jaroslavem Zoulou jsme v RVV proobrali aktuální dění za oceánem — od osekávání rozpočtů na vědu, politických tlaků symbolizovaných jmény jako Kennedy, až po odchod špičkových odborníků z akademického i státního sektoru.Druhou linkou debaty je návrat jádra na scénu. Nejen jako bezemisního zdroje energie v podobě jaderných elektráren, ale i jako bezpečnostního a geopolitického faktoru — včetně jaderných zbraní a nové rovnováhy moci. Ukazuje se, že technologie, které jsme považovali za „vyřešené“, se znovu stávají klíčovými.V dalším kousku Roku ve vědě 2025 se podíváme, proč se věda stává politickým terčem, jaké důsledky to má pro globální výzkum a proč se jádro — dobré i zlé — vrací do centra dění.